KOLÁŽ: PPD

Být učitelem znamená působit v odvětví penzistů, kde je nyní jeden z největších propadů reálných mezd

Poslední vlády podnikly kroky ke zlepšení situace a ta se i částečně zlepšila. V letošním roce je vše jinak.

Vládou navrhovaný zákon vyvolává velké otazníky pro naši budoucnost. Skutečně je úspěchem schválení novely zákona o pedagogických pracovnících dne 16. prosince 2022 na 48. schůzi Sněmovny, přestože prozatím jen v prvním čtení, takže nakonec vše může být jinak? Co vyplývá z tvrdých dat? Proč jde jen o zdánlivý krok pro záchranu vážně ohroženého školství, a ne o ochranu před budoucí krizí? 

Situace ve školství je velmi vážná. Mladí učitelé postupně odcházejí a školství drží staří pedagogové. Přes nesporné uznání zásluh pedagogů důchodců by ve školách měli působit mladí kantoři, a to jak v souvislosti s novými technologiemi, tak i způsoby práce.

Ve věku 60 až 64 let činili před deseti lety učitelé 4,4 procenta pedagogického sboru, loni už 10,4 procenta; za nimi následují další pedagogové blížící se nároku vzniku na důchod v nejbližších letech. Učitelé ve věku 55 až 59 let tvoří 16,6 procenta učitelů, což je o 2,6 procentního bodu víc proti stavu před deseti lety. Sbory stárnou, přičemž poslední vlády podnikly kroky ke zlepšení situace, ta se i částečně zlepšila. V letošním roce je vše jinak. 

Za posledních 10 let se podíl nejmladších pedagogů do 24 let mírně zvýšil, a to z 1,8 na 2,3 procenta. Vydrželi však dlouho? Nebo tento úspěch spočívající v nástupu mladých učitelů je pouhým zdáním, pedagogická profese zájemce nepřitahuje a mladí i s ohledem na její náročnost ze školství odcházejí zejména z ekonomických důvodů?  

Sotva mladí učitelé začínají mít rodiny, přestávají často učit. Prostě opatření státu jsou nedostatečná a ohrožují nás. S věkem podíl mladých pedagogů klesá: ve skupině 25 až 29 let se snížil z 7,6 procenta o 0,7 bodu. Ve skupině 30 až 34 let činí pokles dva procentní body. Počty těch mladých učitelů, co mají rodinu, tak povážlivě klesají. 

Zdání dobrého stavu

Proč nová úprava nepřinese nápravu? Protože vytváří pouhé zdání dobrého stavu. 

Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků (včetně příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Průměrná mzda (39 858 Kč) za 3. čtvrtletí 2022 vzrostla nominálně ke stejnému období předchozího roku o 2 295 Kč, tedy o 6,1 %. To bylo mírně více, než byl nárůst v 1. pololetí letošního roku. Jde přitom o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací. 

V reálném vyjádření šlo ve třetím čtvrtletí roku 2022 o mzdový pokles o 9,8 %, shodně jako ve 2. čtvrtletí 2022. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu o takřka desetinu méně zboží či služeb než před rokem.

Reálný mzdový růst se odvíjí od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten se v letošním 3. čtvrtletí silně zvýšil až na 17,6 %, což je rekordní hodnota v tomto století. Nejhlouběji se propadaly reálné mzdy v odvětvích ve zdravotní a sociální péči, kde se meziročně snížila reálná průměrná mzda o 14,5 %, ve veřejné správě a obraně klesla o 14,2 % a ve vzdělávání o 13,2 %. Jinými slovy být učitelem znamená působit v odvětví, kde je jeden z největších propadů reálných mezd.

Dobré mzdy?

Pokud učitelé měli dobré mzdy, tak by propad nemusel být tragédií. Jaká je však skutečnost? Měli dobré mzdy?

V květnu letošního roku vydal ČSÚ strukturu mezd zaměstnanců, kde uvádí i mzdy podle vzdělání v roce 2021. Ve školství je drtivá většina zaměstnanců vysokoškolsky vzdělaná s magisterským vzděláním. Právem očekáváme, že zde budou působit ti nejkvalitnější, protože bez kvalitních pedagogů se naše děti mnoho nenaučí a v budoucnosti naše zem bude upadat, sníží se důchody atd. Jenže schopní lidé jsou z ekonomických důvodů vyhánění ze školství. Být učitelem znamená okrádat rodinu a připravovat ji o příjmy, které by šlo bez větších problémů dosáhnout jinde. To je zvlášť závažné, pokud učitelé mají děti.

V roce 2021 působili v České republice zaměstnanci s různým vzděláním. Průměrná mzda byla 40 777,00 Kč a z toho u mužů 43 785,00 Kč a u žen 37 125,00 Kč. Jak velký by měl být 1,3násobek průměrné mzdy učitelům opakovaně slibovaný? Ve školství 54 233,41 Kč. Tato částka však se ani zdaleka neblíží průměru mezd vysokoškolsky vzdělaných lidí. 

Vysokoškolské vzdělání mělo 18,79 % zaměstnanců a z toho 9,95 % mužů a 8,84 % žen. Jejich průměrná mzda byla 61 334 Kč a z toho 68 820 Kč u mužů a u žen 52 910 Kč. I v loňském roce byla průměrná mzda učitele výrazně nižší než průměrná mzda jiného vysokoškolsky vzdělaného zaměstnance, přestože se rozdíl snižoval. 

Nezanedbatelný rozdíl však existoval jak loni, tak letos. K tomu přistupuje jeden z největších propadů reálných mezd právě v odvětví školství. Nelze se pak divit odchodům z této profese. Nejde jen o základní a střední školství. Na řadě vysokých škol například mají jejich pedagogové nižší mzdy než čerství absolventi. Jak se pak má naše země rozvíjet? Nemotivovaní lidé těžko mohou někoho táhnout.

Klesá reálně podpora učitelů?

Český statistický úřad 5. prosince tohoto roku uvedl, že v odvětvovém členění podle sekcí CZ-NACE byl nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2021 zaznamenán v odvětví ostatní činnosti (10,1 %), doprava a skladování (9,1 %) a administrativní a podpůrné činnosti (9,0 %). Nejnižší nárůsty průměrné mzdy byly v odvětvích s dominancí státu: 0,6 % ve zdravotní a sociální péči, 0,9 % ve veřejné správě a obraně a 2,1 % ve vzdělávání. Z hlediska vývoje reálné mzdy se tato tři odvětví potýkají s více než třináctiprocentním poklesem oproti stejnému období předchozího roku.

Nápravu nepřinese ani nově navržený § 161c zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, kde se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo vyhlásí normativy, opravné koeficienty a příplatky podle odstavce 1 písm. a) a b), § 161 odst. 1, § 161a odst. 1 a § 161b odst. 1 a určí výši rezervy podle odstavce 3 písm. c) tak, aby celková výše finančních prostředků určených na platy pedagogických pracovníků rozepisovaných podle odstavce 3 odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek pedagogického pracovníka nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“ 

1,404násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy by na základě čísel loňského roku znamenal, že by průměrná mzda učitele měla dosahovat 57 250,91 Kč, tj. byla by menší o 4 083 Kč, než je průměr jiného vysokoškolsky vzdělaného odborníka. Jaké odborníky pak chceme dostat do školství, když si vydělají méně než jinde

Nůžky se rozevírají

V letošním roce se nůžky ještě více rozevírají. Nelze se pak divit, že učitelé odcházejí. Musí živit rodiny a logicky musí upřednostnit zájem svých dětí před naším zájmem na kvalitní výchově budoucích generací. To má své velké důsledky.

Nebudeme-li mít kvalitně vychovanou mladou generaci, bude Česká republika levnou montovnou, kde obyvatelé budou závislí na tom, kdo tam přinese nekvalifikovanou levnou práci, budou se snižovat důchody a odneseme to všichni. To vážně chceme motivovat případně schopné učitele, aby šli pracovat jinam? To skutečně musíme vynakládat rostoucí výdaje například na zbrojení a podceňovat naši budoucnost a ohrožovat budoucí důchody nejen našich rodičů, ale i nás? Nebo snad má někdo zájem, aby se naše vlast nerozvíjela a místo toho se platilo do zahraničí?

On-line magazín pro rodiče,
školáky, studenty,
ale též učitele.