Dnešním tématem je chov šelem a hostem Jiří Hlásenský, chovatel šelem z hodonínské zoo a zakladatel neziskové organizace Altaica. To je dobročinný spolek, jehož cílem je podpora záchrany populace amurského tygra (nazývaného také ussurijský) ve volné přírodě. Název Altaica je odvozen od latinského pojmenování tohoto poddruhu (panthera tygris altaica).
Spolek především pomáhá záchranné stanici pro amurské tygry a další ohrožené druhy zvířat PRNCO Tiger center. Zařízení je umístěno nedaleko vesnice Alekseevka, 80 kilometrů od hlavního města Přímoří Vladivostoku.
„Já jsem s těmi zvířaty začal pracovat v zajetí, a proto mi přišlo příhodné ozvat se těmto lidem, kteří s amurským tygrem pracují v divočině. Přišlo mi úžasné, jak to zvíře zachraňují a co všechno pro něho dělají. A také jsem se cítil pevnější v kramflecích, když jsem se jim ozval, protože s tím zvířetem sám pracuji,“ odpovídá Jiří Hlásenský nejprve na otázku, proč jezdí za tygry až na dálný východ.
„Podařilo se mi po zhruba roční komunikaci za nimi vycestovat a strávil jsem tam úžasné dva týdny v záchranné stanici, která se stará nejenom o amurské tygry, ale i o spoustu dalších zvířat, která úspěšně navrací do přírody,“ dodává chovatel.
„Rozhodl jsem se je podporovat. V budoucnu bych se tam rád vrátil, natočil o nich video, aby lidé věděli, na co vlastně v našich dobročinných projektech vybíráme peníze. Amurský tygr na tom není moc dobře. Podobně jako mnoho dalších zvířat ve volné přírodě. Ty počty se nyní zvýšili a je to právě díky skvělé práci těchto ruských ochránců přírody. V roce 2003 byl počet zvířat něco přes tři sta. A v současné době přesahuje něco přes šest set,“ konstatuje Jiří Hlásenský.
Tygr amurský podle něj rád loví psi ve vesnicích. „V Česku se nám nelíbí odchov tygřího kotěte na láhvi. Zvíře totiž v dospělosti považuje za vlasní druh člověka. Má problémy s pářením,“ upozorňuje (jak si ostatně můžete poslechnout v záznamu) Jiří Hlásenský s tím, že pro tygra je charakteristické frkání, pokud má z něčeho radost.
