Stav mikrobiomu – tedy souboru genů mikroorganismů, jako jsou bakterie, viry či houby v lidském těle nebo na jeho povrchu – ovlivňuje imunitu a zdraví člověka a podílí se na vzniku některých onemocnění. Největší vliv na jeho kondici má strava a životní styl. Řekla to předsedkyně České mikrobiomové společnosti Helena Tlaskalová-Hogenová.
Zatímco svůj vlastní genom ovlivnit nemůžeme, tak mikrobiom lze podle Tlaskalové-Hogenové ovlivnit tím, jak žijeme a jak se chováme. „A tím ovlivníme i své celkové zdraví,“ řekla dále Tlaskalová-Hogenová z Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky, která se zabývá mikrobiologií a imunologií. Dodala, že aktuální výzkumy vědců se zaměřují zvláště na hledání cest, jak ovlivněním složení mikrobiomu léčit některé choroby a předcházet jim.
Mikrobiom ovlivňuje vedle imunity člověka také zažívání, duševní zdraví, spánek i stav kůže na těle. Má vliv na funkci jater, umí neutralizovat toxiny a ovlivňuje citlivost k inzulínu či ukládání tuků. Podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla může existovat souvislost i mezi stavem mikrobiomu a vznikem některých psychických nemocí, jako jsou úzkostné poruchy, poruchy příjmu potravy nebo deprese.
Zásadní vliv na složení a funkci mikrobiomu má životní styl jedince a životní prostředí, ve kterém žije. Dalšími faktory, které stav lidského organismu, potažmo mikrobiotu v těle ovlivňují, jsou věk, genetika či stres. „Nevhodným životním stylem a nevyváženou stravou se mikrobiom v těle ničí,“ uvedla vedoucí pracoviště Mikrobiom na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně Petra Vídeňská.
Dysbalance, vyvolaná například užíváním antibiotik, pesticidů nebo čisticích prostředků, může podle Vídeňské vést k neurologickým onemocněním, metabolickým poruchám či poruchám imunity, může negativně ovlivnit plodnost či souviset se vzniklými onkologickými onemocněními.
S cílem informovat odborníky i laickou veřejnost o mikrobiomu a jeho dopadu na lidské zdraví vznikla koncem roku 2019 z iniciativy pracovníků Mikrobiologického ústavu Akademie věd Česká mikrobiomová společnost. Věnuje se shromažďování poznatků o mikrobiomu a sdružování odborníků, kteří se problematikou zabývají.
A jak uzdravit mikrobiom? Mikrobům (úplně stejně jako nám) prospívají základní kvalitní potraviny, které nejsou průmyslově upraveny a doslazeny či dochuceny aditivy. Úplně ideální je pravidelné obohacení jídelníčku o fermentované potraviny, jako je třeba kvašená zelenina, zakysané mléčné výrobky anebo kváskové pečivo. Potraviny s vysokým obsahem vlákniny (jako je zelenina, ovoce a celozrnné výrobky) krmí hodné bakterie ve vašich střevech a od růstu odrazují některé špatné. Hodné bakterie do vašich střev dostanou také probiotické potraviny (třeba jogurty a nakládaná zelenina).
Mikrobiomu ve střevech prospívá podle Jana Gojdy z Interní kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze nejenom pestrá strava bohatá na vlákninu, ale i fyzická aktivita nebo respekt k chronobiologii, tedy správnému rozložení spánku a bdění v závislosti na fázi dne.
Bakterií v lidském střevě je stejné množství jako všech ostatních buněk v těle, jejich genů je ale stokrát víc než u člověka. U každého je navíc specifický, podobně jako otisky prstů. Vliv má i způsob porodu a kojení, děti porozené císařským řezem mají jiné složení. Mikrobiom se zhoršuje v seniorském věku.
Organismus, kde není mikrobiom pestrý, je více náchylný k virovým či bakteriálním gastroenteritidám, jako jsou například střevní chřipky nebo průjmy a zvracení. Zvyšuje se také riziko poškození jater, stav mikrobiomu souvisí i s autoimunitními onemocněními a civilizačními chorobami. Bakterie ve střevech produkují rovněž vitamin K a B a „hormon štěstí“ serotonin, který je zodpovědný i za regeneraci a kvalitu spánku.
