Kravské mléko je nenahraditelnou složkou potravy. Uvedl to přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové Jan Krejsek. Náhražkám z rostlin, tedy mléčným nápojům, chybí esenciální složky, navíc je u nich větší riziko alergií například na ořechy.
Podle přednosty je konzumace mléčných nápojů z ořechů nebo sóji nutričně naprosto špatná, u některých složek těchto nápojů je pak podle Krejska riziko anafylaktických smrtících reakcí. Navíc podle něj stojí tyto nápoje pětkrát více než obyčejné mléko.
Mléko je zejména důležité pro děti a kojící matky. Riziko alergie na mléčný cukr je u bělošské populace v řádu procent. „Potřebujeme plnohodnotné bílkoviny, vápník a vitamin D,“ dodal přednosta.
Dětem a adolescentům doporučuje půl litru mléka, 200 gramů tvarohu nebo jogurtu a 40 až 50 gramů tvrdého sýra denně. V Česku funguje podpora spotřeby mléka na základních školách, vláda na tento program přispívá zhruba 250 miliónů Kč ročně, dalších 50 miliónů korun pak dává Evropská unie.
Předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček pak dodal, že krabička školního mléka poskytne dítěti ve věku mezi sedmi a deseti lety 42 procent doporučeného příjmu vápníku, 53 procent jódu, celý doporučený příjem vitaminu B12 a 47 procent příjmu vitaminu B2.
V Česku vyrábí rostlinná mléka nejenom menší firmy, od předloňska se přidala i nápojářská společnost Coca-Cola HBC ČR a Slovensko. V pražských Kyjích produkuje rostlinné nápoje z mandlí, kokosu, obilí a rýže pro 11 evropských států.
