Nikdy jste to slovo neslyšeli – cherofóbie? Nejste sami. O tomto onemocnění zase tolik lidí neví. Ale jak asi tušíte, jde o nějaký strach, který lidi sžírá. Tento je dle deníku The Independent zákeřnější o to, že jej lidé berou na lehkou váhu.
Přestože výraz cherofóbie se příliš nepoužívá, není dobře definován a nenajdete ho ani v posledním vydání Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders (DSM-5), „strach ze štěstí“ sužuje celou řadu lidí. Podle Healthline někteří lékaři cherofóbii klasifikují jako určitou formu úzkosti. Zjednodušeně řečeno jde o iracionální obavu z toho, že pokud se budete bavit a cítit šťastně a bezstarostně, pak se nevyhnutelně stane cosi strašného.
Klepete si teď na čelo? „Opravdu to však může být velmi závažný problém. Postižení totiž mají panickou hrůzu z toho, co se stane poté, co budou šťastni,“ uvedla pro Psychology Today psychiatrička Carrie Barron s tím, že pacienti v sobě mají hrozivé úzkosti, které je zevnitř užírají. Okamžitě po pocitu radosti, štěstí a bezstarostnosti nastupuje obrovská hrůza. „Že ty hezké pocity budou něčím ošklivým vykoupeny.“
Nemocní, aby radostem a následnému utrpení předešli, se raději podle psychiatričky vyhýbají společenským událostem – akcím, které by v nich mohly vyvolat pocity štěstí. Chtějí ovlivnit to, aby se necítili příjemně. Nedokáží si života užívat, začínají se izolovat. Hezké pocity si doslova vyčítají. „V dnešní době se hodně mluví o honbě za štěstím. Může se zdát neobvyklé, že se této pozitivní emoce někdo bojí. Pokud je tu ale spojitost se štěstím/trestáním v dětství, mohlo by to být častější, než si myslíme,“ dodala Carrie Barron.
Bloggerka Stephanie Yeboah popsala své zkušenosti s cherofóbií v rozhovoru pro The Metro. „Nemusí to nutně znamenat, že člověk neustále žije ve smutku. V mém případě byla moje cherofóbije zhoršována traumatickými událostmi. Dokonce i věci typu oslava vítězné kampaně, splnění náročného úkolu nebo získání klienta ve mně vzbuzují nepříjemný pocit,“ konstatovala.
Naštěstí se to dá léčit jako každá jiná úzkost. Ale nejdříve si postižený musí uvědomit, že má problém a vyhledat odborníka. „Jde o podobný postup jako u deprese – prostě antidepresiva a terapie,“ konstatovala lékařka Carrie Barron.
Top nejpodivnějších fobií
- Urofobie – strach z močení.
- Xenoglosofobie – strach z cizích jazyků.
- Testofobie – strach z dělání testů.
- Sinistrofobie – strach z věcí na levé straně.
- Ithyphallofobie – strach z erekce.
- Genufobie – strach z kolen.
- Ergofobie – strach z práce.
- Chrometofobie – strach z peněz.
- Cherofobie – strach z veselosti.
Dalo by se říci, že všichni cyničtí nebo pesimističtí filozofové trpěli (nebo trpí) cherofóbií. U Arthura Schopenhauera (1788–1860) najdeme tento sklon odmítat radost jako motor života. Cherofóbii lze také vysledovat u spisovatelů jako Eugène lonesco (1909-1994), Samuel Beckett (1906-1989), Franz Kafka (1883-1924) či Louis Ferdinand Céline (1894-1961).
A porucha inspiruje i současné umělce – viz video, kdy se písní s názvem poruchy proslavila mladinká zpěvačka Martina Attili.
