Zabezpečí vzdělaná společnost prostředky na budoucí důchody, anebo naopak nekvalifikovaní budou dosahovat nižších příjmů a tím dojde k budoucímu ohrožení celé společnosti? Tuto otázku nám letos položila vláda svým návrhem zákona upravujícím odměňování učitelů.
Další kvalitní vzdělání našich dětí je asi v ohrožení. Poslanecká sněmovna minulý čtvrtek projednala ve druhém čtení Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Diskuse byla zajímavá. Stejně zajímavý bude i dopad zákona, který lze dle mého přesvědčení charakterizovat stručně jako: Na dětech – podobně jako na důchodcích – nám nezáleží, ať je učí nekvalifikovaní. Nevadí, že učitelé ze školství odcházejí. Učitelé, alespoň někteří, budou chránit i dál děti, a ne své zájmy, nebudou stávkovat a naše politická reprezentace bude mít nyní na jiné výdaje. Budoucnost ať řeší ti, co nás nahradí.
Učitelé opět odcházejí
Proč jsem k vládnímu návrhu zákona takto kritický? Protože mladí učitelé začali zase odcházet ze školství. Z jakého důvodu? Jednoduché. Protože jinde si v těžké ekonomické situaci vydělají výrazně více než ve školství. Vláda tak svým návrhem zákona v konečném důsledku zachovává diskriminované postavení učitelů v porovnání s jejich vrstevníky i s dalšími občany.
Psychické náročnosti této profese si byl vědom stát již za Rakouska-Uherska jistým privilegovaným postavením učitelů projevujícím se delším volnem a v jejich odměňování. Stávající odměňování by mělo odpovídat špatné ekonomické situaci státu, a ne ji ještě prohlubovat.
Proč tvrdím, že odměňování učitelů je špatné? Řídím se statistickými údaji, a ne tím, co kdo uvádí.
Víme, že situace byla v minulosti tristní. Kvalifikovaní lidé odcházeli ze školství a hrozil kolaps vzdělání. Pak nastoupil Babiš a situace se mírně začala zlepšovat, aby se v roce 2021 začala zase zhoršovat. Jaký má na tomto vývoji vliv změny vlády po volbách v roce 2021 raději nespekuluji, když v každém případě nynější vládní návrh zakonzervovává špatný stav našeho školství.
V roce 2022 uvedla Jitka Wichová z odboru statistik rozvoje Českého statistického úřadu (ČSÚ): „Po letech 2018 až 2020, kdy mzda učitelů rostla dvojciferným tempem, došlo v následujícím období ke zpomalení. Minulý rok si učitelé v regionálním školství meziročně polepšili o 8,1 %, v absolutním vyjádření o 3 525 korun.“ Zdánlivý úspěch státu nasvědčující lepšící se situaci ve školství. Realita je však jiná, než se zdá. Nikoho nezajímá nominální příjem, ale příjem reálný:
5. 12. 2022 ČSÚ informoval, že reálná mzda učitele dosáhla více než třináctiprocentního poklesu oproti stejnému období předchozího roku. Reálný příjem klesá všem, ale u podfinancovaných je situace o to významnější a nutí je k řešení situace, a to případně i cestou odchodů do jiných profesí. To se pak projevuje u učitelů.
Důsledky
Pokud jsou čeští učitelé podhodnocení, není se co divit, že chtějí zejména ti mladí odejít tam, kde dostanou více. Zakládají rodiny, prostředků moc nemají, a to i s přihlédnutím k tomu, že proti svým vrstevníků nedosahovali řadu let srovnatelných příjmů. Především pak studovali a nepracovali na plný úvazek a jen si případě přivydělávali na částečnou úhradu studia. Běžně se uvádí, že ztráta příjmů za studium se vyrovná cca po 10 letech od zahájení pracovního procesu, protože vzdělanější pracovníci mají vyšší příjem než zaměstnanci s nižším vzděláním.
Nedostatečné oceňování učitelů dokládají i další údaje ČSÚ o dosažených příjmech zaměstnanců dle vzdělání. Tabulku Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle vzdělání a pohlaví zveřejňuje ČSÚ jedenkrát ročně. ČSÚ vypočtená průměrná mzda dále uvedená je strukturální mzda a ta není a nemůže být shodná s průměrnou mzdou zjišťovanou z podnikového výkaznictví ČSÚ, kde je celkový objem mzdových prostředků poměřován evidenčním počtem zaměstnanců podniku, v němž jsou však zahrnuti i zaměstnanci nemocní nebo s neplacenou nepřítomností kratší než 4 týdny. Další rozdíly mezi mzdovou úrovní ve srovnání s jinými statistickými zdroji mohou plynout (kromě vlivu neplacených absencí a odlišného základního souboru šetření) z faktu, že do výsledků strukturální statistiky se nezahrnují zaměstnanci s týdenním úvazkem kratším než 30 hodin.
Dle údajů ČSÚ na základě údajů statistické ročenky z 23. 5. 2022 byly průměrné mzdy dle strukturální statistiky následující: celkem byla průměrná mzda 40 777 Kč, tj. logicky tato k průměrné mzdě všech zaměstnanců odpovídala 100,00 %.
- Zaměstnanci se základním a nedokončeným vzděláním měli průměrnou mzdu 28 672 Kč, tj. jejich průměrná mzda dosahovala 70,31% průměrné mzdy všech zaměstnanců a 46,75% průměrné mzdy zaměstnance s vysokoškolským vzděláním.
- Zaměstnanci se středním vzděláním bez maturity měli průměrnou mzdu 31 111 Kč, tj. jejich průměrná mzda dosahovala 76,30% průměrné mzdy všech zaměstnanců a 50,72% průměrné mzdy zaměstnance s vysokoškolským vzděláním.
- Zaměstnanci se středním vzděláním s maturitou měli průměrnou mzdu 39 609 Kč, tj. jejich průměrná mzda dosahovala 97,14% průměrné mzdy všech zaměstnanců a 64,58% průměrné mzdy zaměstnance s vysokoškolským vzděláním.
- Zaměstnanci s vyšším odborným a bakalářským vzděláním měli průměrnou mzdu 47 271 Kč, tj. jejich průměrná mzda dosahovala 115,93% průměrné mzdy všech zaměstnanců a 77,07% průměrné mzdy zaměstnance s vysokoškolským vzděláním.
- Zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním (Mgr., Ing. atd.) měli průměrnou mzdu 61 334 Kč, tj. jejich průměrná mzda dosahovala 150,41% průměrné mzdy všech zaměstnanců.
Naše vláda za této situace chce učitelům garantovat ne 150,41% průměrné mzdy, ale 130 %. Může se pak kdokoliv divit, že učitelé odchází? Kdo bude učit naše děti, a to nejen v předmětech vyžadujících moderní znalosti? U předmětů, kdy dokonce i v praxi mají státní orgány problém se získáním expertů (například informační technologie), je pak představou z říše snů představa experta učícího za příjem nedosahující ani zdaleka průměru jeho bývalých spolužáků.
