Patří to k nejtradičnějším novoročním předsevzetím: přestat kouřit. Nehledě na zdraví – při ceně krabičky, která se už vyšplhala už na více než stokorunu, a kuřácké spotřebě krabička denně, vyjde závislost na více než 3200 korun měsíčně. Což za rok udělá sumu, za níž by byla báječná dovolená.
Jenže típnout poslední cigaretu není taková legrace. „Studiemi je dokázáno, že závislost na nikotinu je jedna z nejsilnějších vůbec,“ říká olomoucký lékař a viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek. A myslí zcela vážně, když dodává, že je snazší vybřednout ze závislosti na marihuaně, alkoholu i tvrdých drogách než se zbavit potřeby nikotinu.
Lidé tak často kouří ne proto, že chtějí, ale protože nemohou přestat. Eva Králíková, nejznámější česká lékařka, která se už čtvrtstoletí snaží pomoci lidem s odvykáním kouření a z její iniciativy také vznikla síť poraden po celém Česku, tvrdí, že bez pomoci odborníka a dalších pomůcek na odvykání se obejde jen málokdo. Sami od sebe mají tak silnou vůli jen asi tři procenta kuřáků.
„Odborník člověku pomůže sestavit odvykací plán, protože každý kuřák je jiný a má jiné návyky a jinou motivaci skoncovat se závislostí a podpoří jej ve chvílích, kdy hrozí selhání,“ říká profesorka Králíková.
Pojišťovny jsou štědré
Centra odvykání kouření jsou zdarma – poradenství i lékaře platí pojišťovny. Jsou v každém kraji, nejčastěji ve fakultních nemocnicích. Přesto si připravte peněženku: platit budete za doporučené pomůcky, které pomohou s nebezpečným zlozvykem skoncovat. Jde o lékařem doporučené náplasti, žvýkačky, inhalátory.
Lék, který centra na odvykání kouřen předepisují, se jmenuje CHAMPIX. Neobsahuje nikotin, ale pouze účinnou látku vareniklin. Ta se váže v mozku na receptory alfa4beta2, kam se běžně váže nikotin. Nikotinu je tak k receptorům zablokován přístup. Celý proces v mozku ve finále končí vyplavováním dopaminu, který pomáhá vyrovnat se s abstinenčními příznaky.
Částky často dosahují až několika tisíc korun, ovšem dobrá zpráva je, že prakticky všechny zdravotní pojišťovny skoncování s cigaretami podporují, takže některé z doporučených prostředků proplácí. Pro letošek dokonce mnohé navýšily své příspěvky na dvojnásobek, takže jde o tisíce korun, které by bylo škoda opominout.
„Úspěšně nekouřit se díky síti poraden podaří zhruba třem čtvrtinám lidí,“ říká lékařka Králíková. Podle ní čeká kuřáka, který se objedná do poradny, nejprve zjištění zdravotního stavu a pak sestavení individuálního odvykacího plánu. Cílem je i snaha změnit nejčastější situace, kdy se kuřák k cigaretě uchyloval, takže mnohým se změní život zcela a budou nuceni vyplout ze zajetých kolejí obvyklých rituálů.
„Nejhorší byly první tři dny, už kvůli nim jsem se zařekla, že se ke kouření nikdy nevrátím. Abstinenční příznaky byly děsné, jenže měla jsem silnou motivaci – děti,“ svěřuje se Jana Nováková, která si léčbou právě u doktorky Králíkové před čtyřmi lety prošla kvůli svým dvěma malým dětem, jimž nechtěla přivodit zdravotní problémy.
Je totiž celkem známá studie české kardiologické společnosti, která prokázala, že děti z kuřáckých domácností mají až dvojnásobně vyšší riziko astmatu a dalších srdečních chorob než děti z rodin, kde nikdo nekouří. Celkově Janě Novákové trvalo měsíc intenzivního docházení do poradny a využívání všech podpůrných prostředků, než se zbavila nutkavé touhy po cigaretě. A než na kouření přestala myslet po většinu dne, uběhlo dalších pět měsíců. Dnes patří mezi ty, které si mohou gratulovat: je vyléčená. A jak sama říká, také v mnohem lepší kondici.
Zlepšení zdraví už druhý den
Nekuřáctví se totiž vyplatí nejen finančně. Co čeká kuřáka, když se mu podaří zbavit se závislosti? „Už druhý den nekouření se začíná obnovovat samočisticí funkce sliznic, vrací se čich a chuť. Po třech až pěti letech nekouření se snižuje riziko srdečního infarktu na polovinu rizika, které mají nekuřáci. A po deseti letech nekouření se riziko onemocnění rakovinou plic sníží o polovinu,“ uvádí lékařka Eliška Bartlová. Teprve ovšem až po patnácti letech důsledného nekouření se dá říci, že odnaučený kuřák má stejné zdravotní riziko nebo jen o málo větší než člověk, co nikdy nekouřil.
V Česku na nemoci způsobené kouřením zemře okolo 16 000 lidí ročně.
Potíž je nevyměnit jednu závislost za druhou. Důvodem, proč je tak těžké s kouřením přestat je fakt, že v mozku některých lidí existují centra závislosti. Je prokázáno, že geneticky jsou tak někteří lidé víc náchylnější k podlehnutí, protože nikotin jim navozuje pocit slasti. A pokud najednou není, mohou chtít centrum závislosti uspokojit jinak: sladkostmi, pivem, gamblerstvím či jinou drogou. I na to jsou v Centrech odvykání kouření připraveni a včas pomohou. Stačí se jen odhodlat. A objednat.
Prof. MUDr. Eva Králíková, CSc. vede Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze na Karlově náměstí. Je předsedkyní Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku. Její specializací je epidemiologie, prevence a léčba závislosti na tabáku. „K nám přijdou výhradně lidé, kteří chtějí přestat kouřit. Léčíme je pouze ambulantně, i když ve světě existuje několik pracovišť, kde je možná hospitalizace. Bohužel kouření není ani tak zlozvyk, ale nemoc, která má svoji diagnózu. Naši práci hradí pojišťovna, případné léky je třeba koupit v lékárně, ale pojišťovna na ně většinou přispívá,“ říká profesorka Králíková. První návštěva je podle ní na hodinu. „Jde o diagnostiku včetně diagnostiky deprese. Pak se pacienti objednají na intervenci. Mluvíme o tom, jak nesáhnout po cigaretě, jak nepřibrat, jak zvládnout stres. A nakonec se domluvíme na nějakých lécích, protože naši klienti jsou silně závislí na tabáku,“ uvádí profesorka Králíková a dodává: „Rekord máme u pacienta 120 cigaret denně. Šlo o podnikatele, který pracoval doma a kouřil u počítače. Bylo mu kolem čtyřiceti let. Někdo dokáže přestat sám, ale neznamená to, že ten, kdo to nedokáže, je slaboch. Není to neschopnost, ale je to závislost. Jeden a půl milionu lidí si u nás kupuje něco, co nechce.“
