Vlastně mě mrzí, když vidím, v čem všem jsem měl s riziky krásně vypadajícího a charismatického prezidenta pravdu; a bohužel je rozsah toho problému ještě větší, než jsem původně očekával. Lidi jsou z něj prostě nadšení; a učitelé taky…
Když byl zvolen Miloš Zeman, řada škol či učitelů ostentativně sundávala jeho fotku ze zdí; ne že by to dělali jako protest proti úřadu jako takovému, dělali to samozřejmě jmenovitě proti Zemanovi, ale ty děti pak na něj alespoň nemusely nekoukat.
Co tu máme dnes? Spoustu indoktrinace státní propagandou v harmonickém souladu se Strategií 2030 a RVP; přijdou s tím samy iniciativní učitelky z čiré radosti, nikdo je k tomu ani nemusí nijak nabádat – oslavují „toho správného“ prezidenta.
Útlak dětí – na kterém je postaveno státní školství – fakt dávám čím dál hůř.
Tohle je pro mě zatím asi nejsmutnější moment celých těch slavných prezidentských voleb; stejně jako vědomí, že to nejspíš není ojedinělý případ. A kolik takových asi ještě bude?
