Obezita a nadváha jsou vděčným tématem. Na trhu existuje velké množství různých doplňků stravy, návody na zázračné metody hubnutí a mnoho samozvaných odborníků. Neúspěch v hubnutí na základě mnohdy pochybných rad ovšem vede často k nedůvěře k dalším postupům.
Klíčovou roli tedy nepochybně hraje přenos správných informací od zdravotníků směrem k pacientům. Jako například od Martina Matoulka, což je obezitolog, endokrinolog, tělovýchovný lékař a současně docent na 3. interní klinice 1. LF UK a VFN Praha. „Bez pohybové aktivity kila dolů nepůjdou,“ říká.
Obezitolog Matoulek nějaké diety se svými prostorově výraznými pacienty zase tak moc neřeší. Podle něj je úplně nejdůležitější hýbat se, naučit se mít z fyzické námahy radost – což bohužel, jak se ukazuje, jde jen do určitého věku. „Zásadní je chůze. Ta je klíčová. I v Praze je mnoho míst, kde lze být na čerstvém vzduchu,“ radí Matoulek.
Jako vrcholový sportovec
Obezita by podle něj nevznikla pouze z jídla, kdyby k ní člověk neměl vlohy. Schopnost uložit energii do zásob je opravdu geneticky daná. Proto je podle lékařova mínění dobré dívat se na rodiče nebo ještě lépe na fotografie předků o dvě tři generace zpátky. „Zjistíte, že jsou prostě obézní rody. A dvě tři generace zpátky, to určitě nebyly doby, kdy bylo tolik a tak snadno dostupného jídla jako dnes. Ti lidé také měli daleko víc fyzické námahy – a přesto dosahovali velké hmotnosti.“
O postavě rozhodují podle lékaře geny zhruba z padesáti procent. „Vy můžete ovlivnit jen těch zbývajících padesát procent,“ míní Matoulek. Ale jak to s obézními pacienty udělat, aby je lékaři donutili k pohybové aktivitě? „Je to trochu jinak, protože takový člověk s kilogramy, které s sebou nosí, je vlastně vrcholový sportovec. Kdyby se sportovci do takové hmotnosti dovážili, tak by nevydrželi půl dne.“
Na začátku tedy nedostanou příliš přísnou dietu, jelikož by ji nevydrželi. „Potřebujeme zachovat množství svalů, které v sobě mají. Čili rolí tělovýchovného lékaře je zvýšit zdatnost, protože fyzická zdatnost – to, co člověk vydrží – nejlépe predikuje jeho budoucnost. Dietní režim má být takový, aby se člověk dokázal hýbat,“ podotýká docent Matoulek s tím, že během lockdownu Češi přibrali dvě až tři kila.
Cena napoví
Správné jídlo je tak velmi podstatná věc v našich životech. Ale co třeba dnes tolik populární krabičková dieta? Ano, populární, jelikož v takzvané krabičkové dietě jsou v tuzemsku i firmy, které denně rozvezou po celé České republice i Slovensku dvanáct až patnáct tisíc porcí (a s hotovými jídly pro obchody se dostanou až na dvacet tisíc jídel denně). Občas lze ale zaslechnout názor, že krabičková dieta je pouze byznys s lidskou leností. „Pokud lidem pomůže, ať už zhubnout, nebo zlepšit zdraví, tak je to pořád lepší varianta, než do sebe cpát léky na hubnutí,“ říká nejprve zakladatel firmy Nutric bistro David Brhel.
Poté reaguje na skutečnost, že mnohé testy ukázaly, že tato jídla obsahují často nižší energetickou hodnotu, než výrobce udává – méně zeleniny, méně ovoce, velké množství soli: „To je celkem běžné. Lze to očekávat hlavně u menších firem, které se snaží obsloužit co nejširší spektrum zákazníků tím, že nabízejí cenu, která je až poloviční oproti těm, kteří to dělají dobře.“
Hraní s kaloriemi…
„Oni třeba neváží každou porci, jelikož nemívají nastaven proces výroby,“ vysvětluje Brhel. „My máme v týmu pět výživových specialistů, kteří se podílejí jak na tvorbě jídelníčku, tak na výživových doporučeních pro jednotlivé zákazníky. Také se podílejí na tvorbě receptů, které jsou dělány právě tak, aby bylo možné co nejpřesněji spočítat kalorickou hodnotu.“
„Hraní s kaloriemi vede však k tomu, že lidé jsou dnes posedlí nějakým číslem, o které ve výsledku nejde, důležitější je, co jím,“ podotýká nicméně Brhel. „A jestli toho bude o opět či deset procent více, už nehraje takovou roli. Důležitá je psychická pohoda, kdy celý den nepočítáte každou kalorii, čímž se často uvádíte zbytečně do stresu.“
Poslední šance: operace
Obezitu lze současně řešit i operativně. Mezi takzvané bariatrické operace patří přiškrcení neboli bandáž žaludku, která může být poslední šancí pro silně obézní lidi, kterým tuk způsobuje zdravotní potíže. Operaci předchází různě dlouhá fáze přípravy, jejíž součástí je i pohovor s psychologem nebo setkání s nutričním odborníkem, jenž pacientovi poradí se zásadami správného stravování. „Součástí konzultací je i výběr nejvhodnějšího typu operačního zákroku a přesné instrukce o režimu, který je nutný po operaci dodržovat,“ vysvětluje nutriční terapeutka Kristýna Čmerdová.
„Bariatrické operace se neustále vyvíjejí. Technika jde dopředu. Mezi populací známý kroužek (na podvázání žaludku, pozn. red.) je už spíše zastaralejší metodou. Používáme již efektivnější,“ dodává Kristýna Čmerdová. A vysvětluje: „Může se jednat o takzvané kombinované výkony, kdy se zmenší žaludek a zároveň se částečně přepojí střeva tak, že trávicí šťávy nejdou z žaludku po nějakou dobu společně s jídlem, které sníme. Začne se trávit až později, tím pádem se nestráví vše tak jako u běžného člověka. Zde je větší efekt než u pouhého zmenšení žaludku.“
„Co se týká samotného zmenšení žaludku, máme více variant. Jedna varianta je takzvaná plikace, kdy venkovní část žaludku zašijeme dovnitř, udělá se jakýsi šev. To, co zůstane uvnitř se postupně v žaludku vstřebá. Druhou variantou je, že se část žaludku uřízne,“ podotýká Kristýna Čmerdová.
Bariatrické operace jsou tedy metodou, díky které dosáhne člověk snižování hmotnosti, aniž by se trápil hlady. Je to však způsob, který spadá výhradně do rukou lékařů. Tato cesta je totiž nejradikálnějším a zároveň také nejkrajnějším řešením obezity. Pravdou je však zároveň i to, že je obrovsky efektivní.
