KOLÁŽ: PPD

Technologické vize Elona Muska. Proč vlastně varuje před umělou inteligencí?

Musk bezprostředně po začátku invaze zpřístupnil Ukrajině satelitní internetovou službu Starlink, která se ukázala být velice užitečná nejen pro běžné občany postižené výpadky klasických komunikačních sítí, ale také pro akceschopnost ukrajinské armády.

Platební systém PayPal, elektromobily Tesla, vesmírná společnost SpaceX, obnovitelné zdroje i výzkum čipu v hlavě, aby mohli lidé přístroje ovládat myšlenkami – na tom všem se podílel či podílí americko-kanadský podnikatel jihoafrického původu Elon Musk. Novodobý Nikola Tesla, šílenec, anebo jen výtečný byznysmen s vizí a nápady, které přinášejí závratné zisky?

Ať tak či onak, rozhodně je tento zastánce čisté energie blízek filosofickému uvažování, když současně varuje lidstvo před umělou inteligencí.

Jako by v tom trochu připomínal zesnulého génia a v tomto směru skeptika Stevena Hawkinga, i když Musk umělou inteligenci na rozdíl od něj i sám vyvíjí.

Terminátor

„Můj názor je, že velmi inteligentní lidé přehlížejí umělou inteligenci, protože si nemyslí, že počítač může být někdy tak chytrý, jako jsou oni, a to je očividný omyl,“ citoval Muska Bussines Insider, načeš multimiliardář dodává: „To neznamená, že všechno půjde do háje za pět let, pouze to znamená, že se budou dít zvláštnosti.“

Umělá inteligence, fungující de facto na metodicko filosofickém principu Occamovy břitvy, kdy správnou je ta strategie, která je jednodušší, by dle Muskova soudu mohla předně rozhodnout o preventivním úderu proti nepříteli, a to právě za předpokladu, dospěla-li by k závěru, že je to nejsnazší cesta k vítězství. To zní jako z kasovního trháku Terminátor; varující může být však skutečnost, že mnohé motivy ze sci-fi filmů staly se po čase realitou.

Přitom Muskovy aktivity jsou vskutku široké: před lety založil firmu Neuralink k vývoji technologie pro propojení mozků s computery. A právě v této souvislosti zmínil, že soupeření států o převahu v oblasti umělé inteligence bude nejpravděpodobnější příčinou shora naznačené třetí světové války, přičemž sám Musk je jedním z významných sponzorů neziskové firmy Open A.I., zabývající se výzkumem umělé inteligence.

Pak – a jak je již jeho zvykem, s pompou a značným mediálním pokrytím – představil prasnici Gertrude – součást citlivého experimentu: sudokopytníka s implantovaným čipem v hlavě.

Propojení mozku s umělou inteligenci dokázalo v grafech monitorovat, jak tvorovi stoupá nervová aktivita, čenichá-li k slámě. Musk ve videokonferenci naznačil, že elektrody v lidském orgánu by mohly dokázat léčit neurologické nemoci. „Implantované zařízení skutečně může tyto problémy řešit,“ řekl. Nato se zmínil i o možnostech léčby depresí, nespavosti či ztráty paměti.

Projekt mapující mozkovou činnost. | FOTO: archiv PPD

Total Reccal

Před časem pro změnu překvapil návrhem transportního systému hyperloop, založeném na pohybu přetlakových kapslí tunely. Probíral se i v Česku a na Slovensku; jde o stavbu hyperloopu mezi Prahou, Brnem a Bratislavou). Předpokládá se, že kapsle dosáhne rychlosti až 1200 kilometrů v hodině. Za tímto účelem Musk založil firmu Boring Company.

Současně se nespokojuje jen s obyčejným létáním do vesmíru, jeho cílem je kolonizace Marsu. V Rusku však vzbudil značnou nelibost jeho grandiózní plán bombardovat Mars jadernými bombami.

Musk nechce Mars zničit. Tím, že by se na povrchu rudé planety provedlo několik jaderných výbuchů v oblasti polárních čepiček by se prý odpařil uložený zmrazený oxid uhličitý. Podle Muska by skleníkový efekt zvýšil teploty na Marsu natolik, že by to vytvořilo prostředí vhodné pro lidský život. I toto známe z dalšího filmu s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní roli. Nejde tentokrát o žádný díl ze série o terminátorech, ale snímek z roku 1990 Total Reccal. Namísto lidské je však využita technologie mimozemská.

„Chápeme, že za touto demagogií se skrývá jedna věc: má to být krytí pro vypuštění jaderných zbraní do vesmíru,“ uvedl v rozhovoru pro YouTube Dmitrij Rogozin, šéf ruské státní kosmické agentury Roskosmo. Rogozin označil Muskovu myšlenku za „nelidskou“ a soudí, že by tím planetu „zničil“.

Sen o vesmíru

Vesmír, tento svůj asi hlavní sen si Musk začal plnit v roce 2002, kdy založil firmu SpaceX s cílem vyvinout raketové nosiče pro lety do vesmíru; stal se jejím ředitelem i šéfkonstruktérem. Firma má za sebou již řadu vesmírných úspěchů.

Z Kennedyho vesmírného centra na Floridě poté odstartovala raketa Falcon 9, jež vynesla loď Crew Dragon se dvěma astronauty na ISS. Šlo o první pilotovaný let amerických astronautů z území USA od ukončení programu raketoplánů.

„Zavřete jenom mě“

V roce 2003 spoluzaložil firmu Tesla Motors, v níž vedl zkonstruování prvního elektromobilu Tesla Roadster. Je také spoluzakladatelem a šéfem firmy SolarCity, která vyrábí a pronajímá solární panely. Musk jako ředitel Tesly nedostává pravidelně žádný plat, peněžní odměny ani kapitál. Jeho jedinou kompenzací je odměna, kterou však obdrží jen v případě, že se firmě podaří splnit stanovené cíle. Kvůli některým výrokům o Tesle se Musk dostal i před soud.

Musk se totiž v rámci dohody o urovnání žaloby zavázal, že nebude na twitteru zveřejňovat informace s možným dopadem na akciový trh, pokud nejprve nedostane souhlas hlavního právníka Tesly. Několikrát to porušil. Kritiku vyvolalo i obnovení produkce Tesly v její kalifornské továrně, a to v rozporu s nařízením místních úřadů, které se snaží bojovat proti šíření koronaviru. „Tesla obnovuje výrobu navzdory rozhodnutí okresu Alameda,“ sdělil Musk na Twitteru „Pokud mají někoho zavřít, žádám, abych to byl jen já.“

Vzestupy i propady

Na konci srpna 2020 se Elon Musk díky růstu ceny akcií stal čtvrtým nejbohatším člověkem světa. S odvoláním na svůj index miliardářů o tom informovala agentura Bloomberg. Zprávy z tehdejšího 9. září však informovaly o tom, že technologický magnát zaznamenal největší propad v historii indexu Bloomberg Billionaires.

Hodnota jeho majetku se za pár hodin propadla o více než 16 miliard dolarů poté, co začala výrazně klesat hodnota akcií Tesly, informoval Bloomberg. Přesto vybudoval jednu z největších a nejbohatších firem na světě.

Aktuální majetek nejbohatšího muže planety je odhadován na 260 miliard dolarů. Pokud ekonomické ukazatele jeho společností udrží současný kurz, a aktuálně nic nenasvědčuje, že by se to mělo brzy změnit, čistá hodnota Muskova majetku by měla v roce 2024 dosáhnout biliónu dolarů. A to se zatím ještě nikdy nikomu jinému předtím nepovedlo.

Revoluce v energetice

Muska nic nezastaví. Co kalendářní měsíc, to pomalu nová velkolepá vize. Chce třeba zásobit svět udržitelnou energií, začne v Británii, kdy již loni naznačil, že by se toto odvětví mohlo pro společnost stát do budoucna nejvýznamnějším. Cílem Tesly podle jeho slov není „jen sedět a prodávat auta, ale stát se globálním velikánem mezi dodavateli služeb.“

Kromě ekologických aut a solárních řešení (např. jde o solární střechy) je mezi zákazníky Tesly obrovský zájem o energetická skladiště Powerwall, Powerpack a Megapack. Články baterií, které Tesla využívá při výrobě elektromobilů, jsou totiž využitelné i pro větrné a solární zdroje a lze v nich snadno ukládat energii, kterou potom mohou spotřebitelé efektivně čerpat.

Tuto schopnost podtrhuje největší lithium-iontové úložiště elektrické energie na světě, které může zásobovat energií až 30 tisíc domácností. Přímo v Británii využívá technologii Tesly místní zastoupení Amazonu a sama automobilka zde má hned několik Powerpacků.

Autobidder

Se snahou stát se energetickým dodavatelem souvisí i produkt Autobidder. „Autobidder je obchodní a kontrolní platforma fungující v reálném čase, která poskytuje správu aktiv a optimalizaci portfolia na základě cen a umožňuje vlastníkům a operátorům konfiguraci provozní strategie, maximalizující výnosy podle jejich obchodních cílů a rizikových preferencí,“ popsala Tesla produkt na svých stránkách. Jasné tak je, že o Muskovi uslyšíme ještě mnohokrát.

Včera například pro změnu Musk ukázal robota Tesly, svého prvního androida – stroj s rysy člověka. Jmenuje se Optimus, měl by se vyrábět sériově a stát v přepočtu méně než půl miliónu korun. „Ten robot toho dokáže mnohem víc, než co jsme vám právě ukázali. Akorát jsme nechtěli, aby spadnul na obličej. Takže teď vám ukážeme pár videí toho, jak robot dělá několik dalších věcí, což je o dost méně riskantní,“ vtipkoval hned po uvedení androida šéf Tesly. Součástí prezentace bylo i video, na kterém už prototyp robota Optimus vykonává řadu úkolů – od nošení krabic přes zalévání květin až po práci v areálu automobilky.

On-line magazín pro rodiče,
školáky, studenty,
ale též učitele.