Již čtvrtý rover na Marsu s názvem Curiosity občas posílá krásné snímky rudé planety. Nyní ale rover vyfotil sebe, a to celkem 86 snímky, které po spojení ukazují krásnou panoramatickou selfie. Na fotografii se můžete podívat níže.
Vozítko Curiosity tak pokořilo svůj další rekord – samo sebe vyfotilo v Hutton Drill Site (něco jako Huttonův závrt), načež se během následujících dní vyšplhalo až na tzv. Greenheughův pediment, čímž zdolalo dosud nejstrmější terén (pediment je výraz pro mírně ukloněný, erozí zarovnaný povrch, jenž tvoří přechod mezi horami či skalami a pánevními oblastmi).
V létě tohoto roku se pak vydá k Marsu již pátý rover nesoucí název Perseverance. Na Mars by měl dosednout v únoru příštího roku.
Současně šéf společnosti SpaceX Elon Musk chce po dobytí oběžné dráhy urychlit vývoj supersilné rakety Starship. Ta by měla vrátit Američany nejen na Měsíc, ale otevřít jim i cestu na Mars.
Musk poslal svým zaměstnancům e-mail, ve kterém je vyzval, aby urychlili práci na raketě Starship. „Považujte prosím program Space X Starship za prioritu,“ napsal. I podle televizní stanice CNBS Musk apeloval, aby jeho podřízení vývoj vesmírného plavidla „dramaticky a okamžitě“ zrychlili.
Loď Starship bude nejspíš nejvýkonnějším dopravním prostředkem, který byl kdy vyvinut. Měla by mít dva stupně, oba dva by se měly vracet zpátky na Zemi podobně jako to nyní dělají části rakety Falcon 9. Druhý stupeň by však měl mít možnost přistát i na jiných vesmírných tělesech, ať už bez atmosféry (čili na Měsíci), nebo s atmosférou (na Marsu).
Už loni Mask rozpovídal konkrétněji o plánech, podle nichž by už za dvacet let mělo na Marsu stát první lidské město. K jeho vybudování bude podle něj potřeba kolem tisíce vesmírných lodí, u nichž je třeba klást co největší důraz na opakované využití. Musk v odpovědích svým sledujícím na Twitteru uvedl, že rakety společnosti SpaceX by měly být za ideálních podmínek schopny startovat na orbitu až třikrát denně.
Podle Muska, který se mimo jiné věnuje i možnosti jak propojit lidský mozek s počítači či budování technologie Hyperloop, která by měla lidi pod zemí vozit v kapslích rychlostmi přes tisíc kilometrů v hodině, by měli lidé totiž usilovat o to, aby v budoucnu žili nejen na Zemi, ale i na řadě jiných planet.
V Rusku současně vzbudil nelibost plán Muska bombardovat Mars jadernými bombami. Musk nechce Mars zničit, ale domnívá se, že by se tak mohl naopak učinit vhodným pro život. Tím, že by se na povrchu rudé planety provedlo několik jaderných výbuchů, a to v oblasti polárních čepiček, by se prý odpařil tam uložený zmrazený oxid uhličitý. Podle Muska by to spustilo skleníkový efekt a zvýšilo průměrné teploty na Marsu natolik, že by to vytvořilo prostředí vhodné pro lidský život.
„Chápeme, že za touto demagogií se skrývá jedna věc: má to být krytí pro vypuštění jaderných zbraní do vesmíru,“ uvedl v rozhovoru pro YouTube Dmitrij Rogozin, šéf ruské státní kosmické agentury Roskosmo. Rogozin označil Muskovu myšlenku za „nelidskou“ a soudí, že by tím planetu „zničil“.
