Známá a oblíbená herečka Barbora Mudrová (33) se po porodu svého prvního potomka vrátila na divadelní prkna mimo jiné v roli básnířky a dramatičky Olgy Scheinpflugové, v projektu České televize Cesta do tmy ztvárnila manželku herce Matěje Hádka. Jaký je však její skutečný životní partner? A co vlastně znamená, že si svého ročního chlapečka, o kterého s přítelem společně pečují, musela doslova vychodit?
Momentálně jste na mateřské dovolené. Jak ji lze skloubit s hereckou prací, anebo jste si v tuto chvíli dala od svojí profese pauzu?
První tři měsíce jsem opravdu byla hodně doma, ale teď jsem již několik krátkodobých prací vzala, takže si občas odběhnu odpoledne do dabingu anebo na natáčení. Snažím se ale být s malým co nejvíce – takže ano, jsem teď převážně maminkou. Šťastnou maminkou.
Kde vás mohou vlastně diváci aktuálně vidět, pokud by měli zájem?
Vrátila jsem se zpátky do Divadla Na Jezerce, natočila film pro Českou televizi s názvem Cesta do Tmy, kde hraji ženu Matěji Hádkovi, a objevila jsem se i ve filmu Zápisník alkoholičky režiséra Dana Svátka.
Bylo neveřejným tajemstvím, že s početím potomka jste měla dlouhodobě problémy. Pak jste si ho prý vychodila. Co si pod tím může čtenář představit?
Před dvěma lety jsem vyrazila na tisíc kilometrů dlouhý přechod přes Českou republiku, konkrétně přes všechny naše hory na severní hranici. Bylo to krátce poté, co mi lékaři oznámili, že děti mít už asi nebudu. Ta cesta byla absolutně fantastická, cesta s krásnými a silnými momenty, jaké se opravdu dají zažít jen v horách a hlubokých lesích. No, a krátce po návratu jsem najednou přirozeně otěhotněla a v květnu jsem porodila zdravého chlapečka.
Váš partner, s nímž vás fotoaparáty novinářů již zachytili, je také z hereckého světa?
Můj přítel je profesí grafik a podnikatel, na rozdíl od mé nejisté práce má příjmy stabilnější a drží se více nohama při zemi. V tom se – jak to jen říci – hezky doplňujeme.
Už si zvykl na to, že má doma známou ženu?
Můj svět pro něj není neznámý, jedna z jeho bývalých partnerek byla také herečka a mnoho jeho blízkých přátel jsou herci.
Dítě jste přivedli do poněkud neklidného světa. Znepokojuje vás to jako maminku, anebo nemáte vlastně ani čas sledovat, co se kolem vás děje?
Ano, mám obavu z toho, co by se mohlo stát – z toho, kam bychom šli, kdybychom se museli někam rychle ukrýt. To má ale asi každá maminka.
Čtete i nějaké knihy o tom, jak dítě vychovávat?
Četla jsem knihu Prosím spinkej, se kterou hluboce souzním. Dále se snažím občas používat techniky Marie Montessoriové, ale určitě bych se neprohlašovala za nějakého odborníka.
Už jste si na něčem při výchově takříkajíc vylámala zuby? A zvolila byste časem spíše běžnou školku a školu, anebo privátní?
Snažím se vycházet nějak citlivě ze synovy osobnosti a podporovat jeho přirozenou zvědavost. Co se školky týče, zatím nemám nic vybraného, ale obecně si myslím, že víc než ,,speciální školka“ je důležitý dobrý učitel. Určitě bych byla raději, kdyby byl například v menší skupině dětí aby měla paní učitelka čas se jim věnovat, ale uvidíme, jak to dopadne, až tohle období nastane.
Vrátíme-li se k vašemu přechodu přes Česko. Jak jste vlastně na takový nápad přišla? A co bylo vaší motivací?
Já jsem milovnicí hor už od dětství. Máme v rodině horolezce, a tak jsem to asi nějak v genech zdědila. Hlavní motivací byla původně chuť se trochu vzpružit po tom dlouhém covidovém útlumu a po té zlé lékařské zprávě…
Kde jste během cesty vlastně přespávala?
Tu pod širákem, jindy zase pod celtou. Občas jsem zvolila i nějaký ten malý penzion, putovala jsem totiž v době, kdy byly velké bouřky a řádilo tornádo, tak jsem měla z počasí přeci jenom trochu strach a respekt.
Kolik kilometrů jste nakonec ušla?
Ušla jsem asi 1 012 kilometrů, denně většinou kolem třiceti.
A jaké bylo největší dobrodružství?
Jedno z největších dobrodružstvích bylo třeba to, když jsem se ztratila v Beskydech a utíkala zarostlým údolím plným medvědích stop.
Barbora Mudrová pochází z jednovaječných dvojčat, má sestru Alenu. Začínala v divadelním souboru a divadle Na Prádle. Ve třinácti letech se poprvé dostala na konkurz do filmu České televize a získala svou první roli po boku Viktora Preisse a Taťjany Medvecké. Poté padlo rozhodnutí věnovat se herectví i v budoucnu. Úspěšně složila talentové zkoušky na Pražskou konzervatoř a v průběhu studia si zahrála v další českých filmech. Má za sebou také role v zahraničí, kanadském sci-fi Trinity, italském seriálu Borgia, německé „bondovce“ Allmen und das Geheimnis der Libellen. Spolupracovala s divadlem Viola, Na Jezerce, divadlem v Mladé Boleslavi a Švandovým divadlem. Věnuje se také divadelní improvizaci a dabingu.
Ale ještě zpět k vaší práci a rodině. Věnujete se i dabingu. Pracujete nyní na nějaké roli?
Dabingu se věnuji poměrně krátce, ale moc mě to baví. Nejčastější prací jsou seriály pro Netflix.
A co divadlo? Jaké jsou vlastně ohlasy na hru Ze Života Čapka v Divadle Na Jezerce, kde hrajete Čapkovu maminku, a také básnířku a dramatičku Olgu Scheinpflugovou, Čapkovu manželku?
Loni v říjnu se představení začalo opět hrát, myslím, že je velmi povedené. Navíc myslím, že v této době je celé toto předválečné téma až mrazivě aktuální.
