Christopher Havens, americký vězeň usvědčený z vraždy, se ve vězení naučil vysokou matematiku. Podařilo se mu přijít s řešením složitého problému, který trápil už starověké matematiky.
Editor odborného matematického periodika Mathematical Science Publisher Matthew Cargo obdržel neobvyklý dopis od muže, který si v současnosti odpykává pětadvacet let ve vězení a rozhodl se tento čas použít pro vlastní rozvoj. „Čísla se stala mou misí,“ napsal mu vězeň a požádal jej o výtisky časopisu a o kontakt na někoho, s kým by o tomto tématu mohl mluvit, respektive si psát.
Odesílatelem dopisu byl Christopher Havens, který je odsouzený za vraždu. Odešel ze školy, nemohl si najít práci a stal se závislým na drogách. Stále mu zbývá odsedět šestnáct let. Specialista na teorii čísel a profesor matematiky na Turínské univerzitě Umberto Cerruti vězni odpověděl. Dal Havensovi úkol, aby si jej vyzkoušel.
Havens výzvu přijal. Profesorovi poslal 120 centimetrů dlouhý kus papíru pokrytý rovnicemi. K Cerrutiho překvapení bylo řešení komplikované matematické úlohy správné, napsala profesorova dcera Marta Cerrutiová, která je též matematičkou. Cerruti ho následně pozval k řešení problému, nad kterým si již dříve lámal hlavu slavný řecký matematik Eukleidés. Týká se řetězových zlomků.
Řetězové zlomky jsou v matematice používány k aproximaci (přibližnému vyjádření) iracionálního čísla čísly racionálními. Využívají se například v bankovnictví a finančnictví nebo ve vojenské komunikaci. Jejich výhodou je, že umožňují rychlejší dělení a násobení než s desetinnými čísly a přesnější reprezentaci transcendentních čísel (iracionální čísla, která nejsou kořenem žádné algebraické rovnice. Je jich více než čísel algebraických, poznámka redakce).
Havens objevil jisté zákonitosti při aproximaci obrovské třídy čísel. Jeho studie publikovaná v odborném časopise Research in Number Theory může otevřít nové oblasti výzkumu v teorii čísel, tvrdí Cerrutiová. Vězeň se naučil vysokou matematiku i přesto, že měl velmi omezené podmínky. Strážci zadržovali knížky, které si objednával. Povolili mu je až poté, co slíbil, že bude učit matematiku ostatní vězně.
Havensovi se podařilo vytvořit matematický klub. Každého 14. března spolu s dalšími čtrnácti vězni slaví takzvaný Den pí, pojmenovaný po známé matematické konstantě, která udává poměr obvodu kruhu k jeho průměru.
Jedné této slavnosti se zúčastnil i profesor Cerruti. Podle stanice Deutsche Welle na něho udělal vězeň schopný zpaměti odrecitovat 461 míst čísla pí takový dojem, že o vězeňských matematicích napsal článek pro časopis Math Horizons.
